Má to smysl? · Křesťanská romská misie

Na začátek

Ptá se na to skoro každý.

O změně

„Mění se vůbec něco?“

Ano, pomalu. Počet pracujících lidí z marginalizovaných romských komunit vzrostl z 24 tisíc v roce 2010 na skoro 50 tisíc v roce 2019; chudoba zůstala, v roce 2020 pod její hranicí žilo 87 % z nich. V osadě v Klenovci má práci každý zdravý otec; předtím to byla méně než polovina. To je naše zkušenost, ne studie. Co říká výzkum →

Inštitút finančnej politiky, 2022 · Úrad splnomocnenca, zisťovanie EU SILC MRK 2020, s. 18

O pomoci

„Není to házení hrachu na stěnu?“

Někde ano. Výzkum v osmi obcích popisuje hřiště u osady, které bylo rychle zničeno, i město, kde komunitní centrum snížilo záškoláctví a na středních školách přibyli žáci z těchto komunit. Studie SAV říká, co rozhoduje: zůstat dlouho na jednom místě a nestavět na rozdávání darů. Proto nouzi řešíme prací a hotové jídlo nedáváme. Co radí studie →

Úrad splnomocnenca, 2022, s. 82 a 87 · Ústav etnológie SAV, 2010, s. 116 a 117

O spravedlnosti

„Proč bych měl pomáhat právě jim? A nám kdo kdy pomohl?“

Nemusíte. Výzkum v obcích zaznamenal větu „A nám kdo kdy pomohl?“ jako jednu z nejčastějších výhrad. My jsme si vybrali děti: z dětí v těchto komunitách žije pod hranicí chudoby 91 %, ze všech dětí na Slovensku 17 %. Podle odhadu OECD by vyrovnání zaměstnanosti a produktivity práce lidí z těchto komunit s průměrem Slovenska zvýšilo do roku 2060 HDP o více než 12 %. Děti a škola →

Úrad splnomocnenca, 2022, s. 85 · EU SILC MRK 2020, s. 18 · Ministerstvo financií SR, 2020, s. 40

Co lidé píšou pod reportážemi

Deset vět, které zaznívají nejčastěji.

Jsou z diskusí a z průzkumů, tak, jak je lidé píšou. Kdo se takto ptá, je tu vítán. Odpovídáme čísly a tím, co sami vidíme.

O dávkách

„Žijí z dávek a mají všechno zadarmo.“

Že systém dávek Romy zvýhodňuje, si myslí 82 % lidí na Slovensku. Dávka v hmotné nouzi je dnes 89,70 € měsíčně pro jednotlivce a 314,40 € pro dvojici s více než čtyřmi dětmi; nárok závisí na příjmu, ne na původu, a kdo odmítne nabízenou práci, tomu se dávka sníží. V roce 2018 žila v domácnostech s touto pomocí méně než čtvrtina lidí z marginalizovaných romských komunit a tvořili méně než polovinu jejích příjemců. Prací, ne rozdáváním →

FOCUS pro Úrad splnomocnenca, 2024, s. 104 · Ministerstvo práce, stav k 12. 10. 2026 · Ministerstvo financií SR, 2020, s. 139

O kriminalitě

„Kradou a nic se jim nestane.“

Že Romům procházejí porušení zákonů beztrestně, si myslí 72 % lidí. Číslo o kriminalitě podle původu neexistuje: statistika se vede podle druhu činu a okresu, ne podle etnicity. Víme, že evidovaná kriminalita klesla od roku 2004 do roku 2021 o více než 61 % a že růst životní úrovně ji pomáhá snižovat. My jsme s dětmi nejvíc o víkendech a o prázdninách; tehdy se děje nejvíc přestupků. Co se rodinám opravdu stane →

FOCUS pro Úrad splnomocnenca, 2024, s. 100 · Úrad vlády SR a ministerstvo vnútra, 2025, s. 6 až 8 · SITA v deníku SME, 2004

O práci

„Ať jdou pracovat.“

Mnozí jdou: od roku 2010 do roku 2019 se počet pracujících z těchto komunit téměř zdvojnásobil. Stále pracuje jen 23 % lidí v produktivním věku, na Slovensku celkově 76 %. V pokusu, který provedl Inštitút finančnej politiky, měli uchazeči s romským jménem méně než poloviční šanci na pozvání na pohovor, ačkoli měli stejné vzdělání. Když můžeme, hledáme člověku práci a motivujeme ho. Co děláme →

Inštitút finančnej politiky, 2022 · EU SILC MRK 2020, s. 17 · Ministerstvo financií SR, 2020, s. 111

O dětech

„Dělají děti kvůli dávkám. Za chvíli jich bude víc než nás.“

V segregovaných osadách se ženě narodí v průměru více než čtyři děti, v částečně integrovaných lokalitách 2,5 až 3. Příspěvek při narození je 829,86 € při prvním až čtvrtém porodu a 151,37 € od pátého; dávka v hmotné nouzi je pro rodinu s pěti i osmi dětmi stejná. Podle ministerstva financí rodina bez vlastního příjmu po narození dítěte padá hlouběji do chudoby. Počet Romů vzrostl z necelých 403 tisíc v roce 2013 na 417 tisíc v roce 2019. Kolik lidí a kde →

Šprocha, INFOSTAT, 2014, s. 158 · Ministerstvo práce, stav k 12. 10. 2026 · Ministerstvo financií SR, 2020, s. 148 · SME, 2020

O bydlení

„Všude špína a černé stavby.“

Část z toho je pravda: třetina lidí z romských komunit, téměř 90 tisíc, bydlí v neformálních obydlích, zejména v nekolaudovaných domech a chatrčích. Dvě třetiny bydlí legálně. Přibližně 100 tisíc lidí nemá u domu vlastní nádobu na odpad a téměř 6 % osídlení nemá přístup ke svozu odpadu. V projektu DOM.ov rodiny nejprve spoří a potom si svépomocí staví vlastní, legální domy. Jak se v osadách bydlí →

Atlas rómskych komunít 2019, s. 18, 40 a 68 · Ministerstvo financií SR, 2020, s. 164 · projektdomov.sk

O vůli

„Žijí tak, protože tak chtějí. Proč si nepomohou sami?“

Mnozí si pomáhají: 117 tisíc Romů bydlí mezi ostatními obyvateli a v projektu DOM.ov rodiny spoří nejméně 120 € měsíčně a potom 18 let splácejí úvěr na vlastní dům. Výzkum zároveň zaznamenal, že kdo se z osady snaží vymanit, bývá pro své lidi „ten, kdo odešel“. Studie SAV říká, že změna drží nejlépe, když jí projde celá komunita. U nás si šest studentů za stipendium s otcem opravilo chatrč, přistavělo pokoj nebo postavilo nový dům. Kdo pomáhá →

Atlas rómskych komunít 2019, s. 17 · projektdomov.sk · Úrad splnomocnenca, 2022, s. 80 · Ústav etnológie SAV, 2010, s. 12

O škole

„Děti do školy nechodí a rodičům je to jedno.“

Děti z těchto komunit vymeškají víc hodin než ostatní. Jedním z důvodů je cesta: každé čtvrté osídlení mimo obec je od nejbližší obce se školou dál než dva kilometry. Ve dvou třetinách rodin s malými dětmi se v těchto komunitách doma mluví romsky. Rodičům to jedno být nemůže: za záškoláctví přijdou o přídavek a hrozí jim i vězení. Co se rodinám opravdu stane → Proč jsou začátky těžké →

Ministerstvo financií SR, 2020, s. 14 · EU SILC MRK 2020, s. 16 · Ústredie práce, 2018

O penězích státu

„Šly tam už miliony. Kde jsou?“

Ptáte se právem. Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2025 napsal, že peníze na podporu romských komunit se vynakládají bez toho, aby se vyhodnocoval jejich skutečný přínos; jen úřad splnomocněnce řídí téměř 400 milionů eur z evropských zdrojů. O svých penězích umíme říct toto: v roce 2025 byly náklady přibližně 16 900 €, dary přibližně 3 000 € a každý dar je vidět na transparentním účtu. Co za deset let opravdu pomohlo →

Najvyšší kontrolný úrad, 31. 1. 2025 · Transparentní účet, Fio banka

O zkušenosti

„Mám s nimi špatnou zkušenost.“

Nejste v tom sami. Převážně špatnou zkušenost uvádí 33 % lidí na Slovensku, dobrou i špatnou 58 %, převážně dobrou 8 %. Romskou domácnost někdy navštívilo 24 % dotázaných. Otec Martin bydlel čtyři měsíce přímo v osadě, aby lidi opravdu poznal. Jak to tam vypadá →

FOCUS pro Úrad splnomocnenca, 2024, s. 39 a 47

O církvi

„Proč to dělá církev? Chcete je jen obrátit na víru?“

Nejen. Jsme křesťanská misie: chceme pomoci chudým rodinám v jejich situaci a vést je k Bohu a ke zdravé morálce; otec Martin je pravoslavný kněz. Studie SAV z roku 2010 zjistila, že u Romů, kteří se stali členy církve, nejvíc ubylo závislostí, drobné kriminality a dluhů. Tatáž studie píše, že církev nenahradí stát a že neměřila tvrdá čísla, ale to, jak změnu vnímali lidé. Co říká výzkum →

Ústav etnológie SAV, 2010, s. 8 až 11 a 98

Co se rodinám opravdu stane · naše zkušenost a zákon

Že se jim nic nestane, není pravda.

Známe rodiče, kteří šli do vězení, rodiny, kterým snížili dávku, a matky, které se bojí, že jim vezmou dítě. U každé věci píšeme, co vidíme my a co říká zákon.

Za školu se jde do vězení.Známe několik rodičů, kteří skončili ve vězení za to, že děti neposílali do základní školy. Zákon: rodič, který nechá dítě nechodit do školy, může dostat až dva roky, v těžších případech až pět. Nejvyšší soud v roce 2020 ponechal v platnosti osm měsíců nepodmíněně pro matku, jejíž dva synové vymeškali za rok 727 a 947 hodin. Trestný zákon, § 211 Najvyšší súd SR, 2 Tdo 22/2020

Přídavek dostane obec, ne rodič.Někdy musí rodina dávku převzít na úřadu, jindy jí dávku strhnou. Zákon: když dítě vymešká více než 15 hodin za měsíc, přídavek na ně nedostane rodič, ale obec jako zvláštní příjemce. Rodina v hmotné nouzi tehdy přijde i o příspěvek na dítě, 25,10 € měsíčně. Zákon o prídavku na dieťa, § 12a Zákon o pomoci v hmotnej núdzi, § 13 a § 23

Kdo pro obec nepracuje, tomu dávku sníží.Kdo nechodí na veřejně prospěšné práce, o dávku přijde. Zákon: dospělý v hmotné nouzi, který nemá práci, musí pro obec odpracovat 32 hodin měsíčně; jinak se dávka rodině sníží o 89,70 € za každého takového dospělého (částka na rok 2026). Kdo pro obec pracuje až 20 hodin týdně, dostane k dávce aktivační příspěvek 91,70 €. Zákon o pomoci v hmotnej núdzi, § 10 Ústredie práce, sumy od 1. 1. 2026

Strach, že jim vezmou dítě.V osadách se říká, že po třech záznamech policie může jít dítě do dětského domova a že učitel musí hlásit i dítě bez svačiny. Zákon to říká jinak: o odebrání dítěte rozhoduje soud, žádný počet záznamů ani svačinu nezná a chudoba rodičů není důvod k odebrání. Každý, tedy i učitel, je však povinen upozornit sociální kuratelu (slovenský úřad péče o děti), když vidí, že se o dítě nikdo nestará; a když napomenutí a dohled nepomohou, soud může dítě dočasně odejmout a dát do zařízení až na šest měsíců. Zákon o rodine, § 37 a § 54 Zákon o sociálnoprávnej ochrane detí, § 7

Když Roma napadne jiný Rom.Mnohým tehdy nikdo nepomůže, protože se mezi Romy nechce plést ani policie, ani lidé. Je to naše zkušenost; úřední číslo k ní neznáme. Úřad splnomocněnce vlády v roce 2025 napsal, že Romové křivdy málokdy hlásí, protože úřadům nevěří a bojí se, že si pohorší. Úrad splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity, 2025

Co za posledních deset let pomohlo

Pět věcí, které je v osadách vidět.

Nejsou to naše zásluhy. Jsou to pravidla státu a obcí, která podle toho, co vidíme, velmi pomohla.

Hazard

Automaty zmizely z hospod

Od roku 2018 smějí stát jen v hernách a kasinech a obec může herny na svém území zakázat. Od roku 2019 nesmí hrát nikdo z domácnosti, která pobírá pomoc v hmotné nouzi.

Zákon o hazardných hrách, § 34 a § 79 Úrad pre reguláciu hazardných hier

Toluen

Nedostane ho každý

Lepidla a spreje s toluenem se podle evropského omezení z roku 2007 nesmějí prodávat veřejnosti. Od roku 2017 to prodejcům na podnět primátora Fiľakova připomínal úřad splnomocněnce vlády: toluen jen těm, kdo ho potřebují k práci.

Ministerstvo vnútra SR, tisková zpráva Smernica 2005/59/ES

Speciální školy

Tlak nedávat tam romské děti

Evropská komise vede proti Slovensku od roku 2015 řízení pro oddělování romských dětí ve školách a v roce 2023 se rozhodla podat žalobu. V našich obcích vidíme, že děti už do speciálních tříd neposílají tak snadno jako kdysi; celostátní číslo, které by to potvrdilo, neznáme.

Verejný ochranca práv, 2023

Doprava

Vlakem do školy zdarma

Žáci a studenti do 26 let cestují vlakem zdarma od 17. listopadu 2014. Kde obec nemá školu, škola rodičům každý měsíc proplácí autobus. Dítě se tak dostane do školy, i když doma nejsou peníze.

Železničná spoločnosť Slovensko Zákon č. 322/2025 Z. z., § 15

Obědy

Dítě se ve škole nají

Stát přispívá na oběd každému žákovi základní školy, jehož rodič o to požádá: 2,10 € na prvním a 2,30 € na druhém stupni za každý den, kdy dítě ve škole bylo. Platilo to od září 2019 do července 2021 a znovu platí od května 2023.

Zákon o dotáciách, § 4

A co nepomůže žádný zákon

Začátky nejsou jednoduché

Dítě nemá doma pero, papír ani stůl a nevidí důvod, proč se učit. Tam přicházíme my. →

Povzbuzení

Také on se bál. A zůstal.

Otec Martin o tom píše ve své knize bez příkras. O knize →

„Vždycky jsem se Romů bál, v Brně jsem měl kamarády, které přepadli nebo okradli. A neměl jsem je vůbec rád, bylo mi jich však líto, když jsem je zahlédl v osadě, a věděl jsem, že i oni potřebují poznat Krista.“
Martin Halík: Pravoslávna misia medzi Rómami na strednom Slovensku, 2023, s. 44

„Jednoho dne jsem pochopil, že pokud je nezačnu milovat, tak jim těžko mohu mluvit o Kristu.“
tamtéž, s. 44

„Nebylo to snadné, vícekrát poškodili Romové klubovnu, ukradli mi dřevo, kytaru, jídlo a mnoho dalšího. Později mi vykradli dům, jednou jsem dostal kamenem do hlavy, jindy mi hrozili sekerou.“
tamtéž, s. 8

„Ale není to jen o zlém a nepříjemném, zažívám i hodně dobrého. Nikdy mě tolik lidí nepolíbilo, ať už střízlivých nebo opilých, nikdy mě tolik lidí neuvítalo, neobjalo a nepomohlo mi, jako během romské mise.“
tamtéž, s. 8

Klenovec → Praha

Má to smysl? Ano. Pomalu, a tam, kde někdo zůstane.

Ptá se na to skoro každý.

„Mění se vůbec něco?“

„Není to házení hrachu na stěnu?“

„Proč bych měl pomáhat právě jim? A nám kdo kdy pomohl?“

Deset vět, které zaznívají nejčastěji.

„Žijí z dávek a mají všechno zadarmo.“

„Kradou a nic se jim nestane.“

„Ať jdou pracovat.“

„Dělají děti kvůli dávkám. Za chvíli jich bude víc než nás.“

„Všude špína a černé stavby.“

„Žijí tak, protože tak chtějí. Proč si nepomohou sami?“

„Děti do školy nechodí a rodičům je to jedno.“

„Šly tam už miliony. Kde jsou?“

„Mám s nimi špatnou zkušenost.“

„Proč to dělá církev? Chcete je jen obrátit na víru?“

Že se jim nic nestane, není pravda.

Pět věcí, které je v osadách vidět.

Automaty zmizely z hospod

Nedostane ho každý

Tlak nedávat tam romské děti

Vlakem do školy zdarma

Dítě se ve škole nají

Začátky nejsou jednoduché

Také on se bál. A zůstal.

Ján Deme, oční lékař

Dávid, komunitní pracovník

Sídliště, které se mění

Rádi bychom byli v každé osadě na Slovensku.

Kdo jste a co děláte.

Kdo jste?

Kde pracujete?

Co přesně děláte?

Jste jediní, kdo to dělá?

Kolik osad je na Slovensku?

Kam jdou peníze.

Kam jdou peníze?

Mohu si to ověřit?

Mohu dát 2 % z daně?

Mohu darovat věci?

Jsme firma nebo nadace. Co od vás dostaneme?

Jak darovat?

Chci přijít pomoct.

Musím být věřící?

Jak začnu?

Co se stane s mým číslem?

Co budu dělat?

Mohu přijít na týden?

Kde budu bydlet?

Nejsem učitel. Mohu pomoci?

Ještě mi není 18 let. Mohu?

Jsme farnost. Jak se přidáme?

Co je Operácia Vianočné dieťa?

Kde si to mohu prohlédnout.

Kde uvidím, jak to vypadá?

Kdy bude nová reportáž?

Napište nebo zavolejte. Odpovíme sami.

Otec Martin Halík

Míša

Učit a hrát si s dětmi.

Čísla za rok 2025.

Všechny stránky průvodce.