Blog

Rok 2020 - výroční zpráva

1.2.2021

Mirko z ulice

Mirko maluje kapličku

Hned zkraje roku se k nám dostal romský mladík Mirko Cibuľa (32 let), kterého rodina ponechala svému osudu venku na ulici v lednových mrazech. Ubytovali jsme ho dole na gauči nevěda co přesně od něho čekat. Mirko se ukázal jako velmi hodný a celkem pracovitý člověk, i když trošku lenivý učit se. :) Nakonec u nás byl do konce května, kdy se mu podařilo najít si bydlení na ubytovně v Hnúšti. Za ten čas jsme prošli různými peripetiemi, kdy jsme se ho snažili učit číst, psát a počítat, méně kouřit, každý den pracovat a žít tak, aby byl schopný se o sebe postarat. I přes svůj věk není totiž moc samostatný - kdo chce, tak ho oklame a obere o vše, což se mu v životě už mnohokrát stalo. Nyní se ale drží, stále bydlí na zmíněné ubytovně a chodí k nám pracovat a učit se zedničině pod vedením zkušeného řemeslníka Petra Hrušky. Od dubna 2021 stojí před Mirkem nová výzva - dohlížet na dospívající chlapce, co se po odpolednách začali taky učit řemeslu, a předat jim něco z toho, co se sám už naučil.


Osada Mútnik je jedna z mála bez elektřiny na Slovensku (žádná lednička, žádná pračka...)

Celoroční vyučování na Mútniku

Od jara jsme pak navázali na vyučování dětí v osadě na Mútniku. Každý týden tam docházíme hrát si s dětmi a učit je počty, čtení, psaní a porozumění textu a samozřejmě modlit se, znát Boží přikázání a biblické příběhy. Je to velmi důležité, protože poslední rok výuka ve školách probíhá distančně a v osadě na Mútniku není elektřina, takže situace je velmi špatná. Zkoušeli jsme různé metody a materiály až nám došli, tak jsme se dopracovali k vlastním pracovním listům, můžete nahlédnout. :)

Přes 4,5t oblečení ve stodole

Oblečení z Německa

Koncem léta nám díky manželům Soldánovým přivezli křesťané z Německa dvě dodávky plné oblečení, dokupy asi 4,5t. Takže jsme za pomoci pana Hrušky přeměnili stodolu na výdejní sklad a pustili se do charity ve velkém stylu. O charitu byl velký zájem, takže jsme to museli limitovat pouze na rodiny, s kterými dlouhodobě pracujeme (nejchudobnější), a každý se musel napsat na konkrétní den do pořadníku, aby se nám na zahradě netvořily zástupy lidí. Také jsme omezili počet kusů na rodinu dle počtu členů rodiny a stanovili 20c příspěvek za každý kus oblečení. Tímto jsme chtěli zamezit vyhazování oblečení, což se dříve stávalo, a také zajistit rovnoměrnou distribuci mezi všechny rodiny. S distribucí i tříděním oblečení nám pomáhali Hanka a Verona z Dolinky (naší osady), u kterých doma probíhala charita zimního oblečení přes zimu, kdy nám covid opatření neumožnila rozdávat u nás. Aktuálně jsme charitu stopli do doby, než se Míša zotaví po porodu a bude schopná ji i s dvěma malými drobcami zase rozběhnout. Časem bychom ji rádi přesunuli zcela do romské režie a působili pouze jako prostředníci. Prosíme v tom o modlitby.

Tým dobrovolníků TGJ (Samaritan's Purse) Slovensko

Zapojení do  Samaritan's Purse

V průběhu roku jsme se zapojili do organizace Samaritan`s Purse. Již dříve jsme vedli vyučování Najúžasnějšej cesty na Mútniku, od léta se Martin stal koordinátorem práce pro střední Slovensko a od května 2021 se do týmu přidala i Míša. Doufáme, že tak budeme moci nadchnout pro práci s Romy další pracovníky v regionu. Kromě toho jsme zapojili děti z Dolinky ve věku od 6 do 14 let do programu Vianočné dieťa, kdy každý dostal pěkný balíček s dárky. Děti se rozdělily do malých skupinek podle rodin a na dárečky navázal program 12 lekcí Najúžasnějšej cesty. Každý dostal krásně zpracovanou učebnici s biblickými příběhy a Božími pravdami a o víkendech se chodili učit. Vidíme v tom Boží působení, protože téměř všichni vydrželi docházet celých 12 lekcí a chodili velmi disciplinovaně, samostatně a na čas každý víkend. Dříve se nám je u žádné “učící” aktivity nepodařilo udržet déle jak pár týdnů, natož aby děti chodily samy bez připomínání. Sláva Bohu zato i že díky tomu otvíral dětská srdíčka pro své Slovo. 

Rekonstrukce

Další aktivity jsou činy budovatelské. :-) Z kraje léta jsme postavili v osadě na Mútniku kříž s naším Pánem Ježíšem Kristem, který by osadníkům připomínal Boží všudypřítomnost, láskyplnou oběť i poskytoval místo pro modlitbu a ztišení. Hned na další týden přijal naše pozvání i otec Štefan Pružinský a kříž posvětil. Posvěcení následovala menší venkovní slavnost, kde mohli místní trošku poznat otce duchovného a jeho rodinu. Druhým budovatelským činem byla stavba kapličky v rámci rekonstrukce našeho domu.

Ve spodním patře vznikl tak z bývalé kuchyňky liturgický prostor a učebna zároveň. Právě zde probíhalo vyučování Najúžasnějšej cesty. Kaplička byla vysvěcena na pravoslavný svátek sv. Mikuláše, který se stal i jejím patronem. Její stěny zdobí ikony sv. Jana Zlatoústého a Bazila Velkého, velkých učitelů církvi, potom archanděle Michaela, velitele nebeských vojsk a našeho ochránce, sv. Petra a Fevronije, patronů rodiny, sv. mučednic Sofie, Naděždy, Viery a Luby a samozřejmě sv. Mikuláše. Hlavním je ale Pán Ježíš, jehož narození a vzkříšení stojí na přední stěně, ukřižovaní je naproti dveřím a jeho překrásný obraz je zasazen do svítícího hvězdného nebe. V kapličce byly od začátku roku 2 křty a nyní nás čeká křest naší dcery Márie. Každou neděli v ní probíhají bohoslužby pro děti, které začínají v 9 hodin hrami, v 10 hodin se začínáme modlit a zpívat a přibližně od půl 11 začíná vyučování o Bohu formou hry a pracovních listů. Snažíme se rozběhnout i sobotní večerní modlitby pro dospělé, ale zatím to nemá pravidelnou formu. 

Překlady do romštiny

Dalšími činy jsou činy překladatelské. Oslovili nás z Biblické společnosti, že by se rádi pustili do překladu Bible ve středoslovenském dialektu, ale potřebují zjistit zájem, hranice dialektu a zajistit místní spolupracovníky. Zatím jsme se snažili zjistit zájem a či je potřeba po takovém překladu, nicméně práce velmi nepokročila kvůli časovým důvodům. Mnozí již víte, že se Martin pustil do studia pravoslavné teologie, pak tedy vězte, že se přiblížil čas psaní jeho diplomové práce. :-) S tím souvisí druhý překladatelský čin, a to překlad liturgie sv. Jana Zlatoústého do středoslovenského romského dialektu. Rádi bychom jednou sloužili liturgii v Romům vlastním a srozumitelném jazyce. Pro toto téma ho nadchl srbský překlad do srbské romštiny, což ho přesvědčilo o tom, že žádný jazyk není méně vhodný i pro svatou liturgii, jen když to pomůže lidem ke spáse. Hlavní práce je ale teprve před ním. 

Naše domácí dolinka

V průběhu roku jsme také nezapomínali na naši Dolinku. S nástupem covid opatření již nebylo možné chodil o pondělky s dětmi do tělocvičny, tak jsme postupně vymysleli formu her pokladovek, kdy jsme dětem připravili 5 obálek s instrukcemi a Martin je tajně chodil schovávat v okolí Dolinky a děti pak jednotlivo nebo po malých skupinkách řešily úlohy v obálkách a snažily se dopátrat dalších indicií a samozřejmě hlavně schovaného pokladu. V rámci uvolnění opatření se pak zase začalo dát Dolinku navštěvovat a zpívat a hrát hry s dětmi obvyklým způsobem. Stále je baví fotbal, vybíjená, “naháňačky” i “šmúračky”, ale učíme je i nové hry jako frisbee, házenou, … Snažili jsme se nezapomínat ani na dospělé a rodiny čas od času navštěvovat. Uvědomili jsme si, jak je důležité být vidět a přicházet k nim, jinak vztahy rychle ochabují a šíří se závist, že někomu bylo pomoženo a druhému ne, pomluvy atd. Ale když se člověk zastaví si na chvíli popovídat nebo aspoň pozdravit, hned jsou vztahy osobnější a lidé si cení projeveného zájmu, takže pak není tolik prostoru pro to věřit a šířit pomluvy či stížnosti. Bohužel s pracovními povinnostmi a malými dětmi není pro tyto návštěvy tolik prostoru jako dříve a jak bychom rádi.