Mým snem bylo stát se slavným designerem, vydělávat hodně peněz a přednášet po celém světě....

Fotka týmu Ents.co z roku 2016

Tým Ents.co v Klenovci po koupi domu (moje tehdejší firma, během působení v Kiwi.com), rok 2016 (zleva: Jan Henneberg, Milan Seitler, David Kotík, já a Filip Daniško)

Zdálo se, že se mi i celkem daří, ještě mi nebylo ani 19 let a chodily mi zakázky z celého světa i od největších českých firem. Následně jsem se stal hlavním designerem v tehdy nejrychleji rostoucím českém startupu Kiwi.com a sestavoval jsem v počátku celý design tým. Přesto něco změnilo moje zaměření. Byla to jedna špatně zvolená “zkratka” v obci Klenovec na středním Slovensku. Už dříve mi region záhadně utkvěl v hlavě - obrovská nezaměstnanost a rozvodovost, drogy.

S kolegy z firmy jsme tu koupili dům a mysleli si, že jako mladí podnikatelé budeme umět pomoci.Avšak Bůh měl jiný plán.

Cestou k řemeslníkovi mě napadlo zkrátit si cestu, nicméně odbočil jsem do slepé uličky na konci dědiny - přímo do romské osady.

Až do té doby jsem nehleděl chudobě tváří v tvář.

Zasáhlo to moje srdce a ačkoli jsem neměl Romy v lásce, spíše naopak, chtěl jsem jim pomoci.

Několik měsíců jsem sbíral odvahu a jen se modlil, až jsem prostě vzal pár balónů v naději, že zaujmu děti a začnem si hrát. Zabralo to. Stálo to vytrvalost, mnohé chvíle na kolenou, časté svaté přijímání, nepočítaně ztracených balonů, několik rozbitých kytar a skateboardů rozštípaných na dříví, ale postupně se mi podařilo získat důvěru komunity.

Martin učí romské děti na Ukulele - 2017Spustit video Dívka v romské osadě před chatrčí svých rodičůSpustit video Fotka s dětmi z sportovního kroužku v tělocvičně na ZŠ Klenovec

Někdy však od nás Bůh žádá drobné oběti, abychom dozráli do obětí větších, vždyť On za nás dal celý svůj život. Věděl jsem, že pokud to chci s pomocí myslet vážně, potřebuju žít mezi nimi, poznat je zevnitř, jinými slovy přestěhovat se do dřevěné chatrče v osadě.
Zpětně musím říct, že to bylo jedno z nejšťastnějších období mého života. Tou dobou už jsem pracoval převážně jako remote designer, stále ještě v Kiwi, ale moje srdce už zůstávalo v Klenovci. Bůh však měl pro mě další překvapení.

Ježíš řekl Nikodémovi: “Vítr vane kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.” Na modlitbách a při četbě Bible mi Bůh ukázal, že se mám ze slibně se rozvíjející misie vrátit do Brna. PROČ???

“Není dobře člověku samému.” I když jsem si už myslel, že zůstanu sám, protože přiznejme si, šance, že najdu ženu, která se mnou bude ochotná žít tímto způsobem života, je rovna hledání jehly v kupce sena, Bůh o tom smýšlel jinak. Michalku jsem poznal právě v práci v Brně a dokonce jsme se zrovna přestěhovali oba ke svým rodičům, kteří “náhodou” bydleli naproti sobě přes ulici. Vzali jsme se 25.8.2018 a po svatbě se přestěhovali do Klenovce, kde od té doby spolu sloužíme. V říjnu 2019 nám přibyl první pomocník - synek Adam Ginepro a v květnu 2021 se k němu přidala sestřička Mária.

Michalka je vystudovaná psycholožka, ale teďka hlavně vzorná maminka a hospodyňka. Dala celé práci něhu a laskavé srdce, které jí před tím scházely. Také doplnila chybějící článek práce s děvčaty. Společně se snažíme hledat Boží vůli pro naši práci mezi chudé, vést je k pracovitosti a poctivosti, učit děti pořádně číst, psát a počítat a vyučovat je i křesťanské víře a morálce.

V létě 2020 jsme založili neziskovou organizaci Kresťanská rómska misia a naše práce tak dostala konečně i oficiální podobu. Umožňuje nám to zaměstnávat druhé, přijímat dobrovolníky, žádat o dary a pomáhat v osadách i v době koronaviru, kdy jsou civilní návštěvy zakázané. Dalším důvodem pro založení je snaha zřídit rekvalifikační kurzy v oboru zedník a začít učit mladé praktickým řemeslám.

Martin, Míša, Adámek a Mária

Pokud by vás zajímalo více, můžete se podívat na náš rozhovor “Život v našej Cirkvi”.