Blog

Rok 2022 - výroční zpráva

TLDR: misie se rozrůstá, postavili jsme kapli na Mútniku, navštěvujeme další osady i ve farnostech na východě, rozšířili jsme tým, koupili velké auto a bereme děti na výlety, koupili jsme soupravu na výrobu křesťanských triček a máme eshop, děti se u nás učí v dílnách a kroužcích, nedělní bohoslužby pro dospělé mají velký úspěch.

Misijní dílo v Klenovci

Kaplička

S radostí a někdy trochu vyplazeným jazykem sledujeme, jak se služba rozrůstá a přináší ovoce. Minulý podzim přijaly naše romské děti svátost myropomazání (biřmování). Od té doby chodí pravidelně ke zpovědi a na svaté příjimání a tak nějak se z nás stala skutečná duchovní rodina, tím myslím, že všichni cítíme, že k sobě máme tak nějak blíž a máme se upřímně rádi. A postupně je vidět změna i na jejich chování. Když s nimi někde přijdeme zjišťujeme, že máme (většinou) moc hodné, ochotné a poslušné děti. :-)

Výlety

Přibližně ve stejnou dobu jsme s Boží pomocí koupili devíti místné auto a začali děti z osady brát na výlety. Snažíme se každý měsíc udělat jeden výlet, ve kterém spojujeme duchovní službu, vyučování a zábavu. Většinou zajedeme do nějaké další farnosti, kde navštívíme bohoslužbu a potom následuje společný program, výlet do přírody nebo na nějakou atrakci. Poslední prázdninový týden jsme uspořádali výletový tábor, na který se děti přihlašovaly za body, které dostávají za odměnu. Výlety mají moc rádi a je to pro ně motivací i do dalších aktivit.

Kroužky a dílny

Od jara funguje kroužek matematiky. Pokračujeme také ve vaření s děvčaty, kde se učí péct jednoduché koláče a buchty. A nově začala multimediální dílna, kde se děti učí pracovat s počítačem. Začali jsme krátkými videi - na jejich výtvory se můžete podívat na youtube na kanále Martina Halíka). Od října jsme přidali k videům v multimediálních dílnách i tisk vlastních křesťanských triček. Pořídili jsme si tiskařskou sadu na potisk textilu a učíme děti zručnosti, jemné motorice a počítačové grafice. Každého mnohem více baví, když si design může vytisknout, než když jen zůstane na obrazovce. Kroužek je velmi oblíbený a děti si nadšeně nosí vlastní trička, která chtějí potisknout a některé staré kousky se úplně rozzářily. Spustili jsme internetový obchod, aby se nám pokryly náklady na výrobu, posíláme i do Česka a v následujících dnech přidáme naše vánoční tričko. :-) Také bychom rádi, aby křesťané mohli nosit cenově dostupné, atraktivní a moderní oblečení ohlašující jejich víru. Zatím projekt rozjíždíme a bude rádi za zpětnou vazbu nebo i nápady na potisk.

Chlapci dále navštěvují dílny zedničiny, kde se pod vedením stavebního mistra pana Hrušky zdokonalují v základních řemeslných pracích. Kromě zednických dovedností se učí např. jak nabrousit různé nástroje, jak správně ukládat dřevo na zimu, jak funguje elektrika, obecně práci se dřevem jako materiálem a další dovednosti potřebné pro údržbu domu, aby si jednou byli schopní postavit dům a starat se o něj.

Cílem našich kroužků je připravit děti na budoucí povolání, pomoci jim získat střední vzdělání a pomoci jim tak k lepší životní úrovni.

Dospěláci

Kromě práce s dětmi jsou letošní novinkou bohoslužby pro dospělé. Začalo to rozdáváním mouky a oleje. Když jsme po několika letech zavedli podmínku, že příchozí pro mouku a olej se s námi musí aspoň krátce pomodlit, jelikož Bůh je chlebodárce a ten kdo se o každého stará, začali najednou odcházet vděční a s úsměvem. A když jsme po čase zavedli rozdávání mouky a oleje po nedělní ranní bohoslužbě, najednou začalo “pro mouku a olej” chodit velké množství lidí (každou neděli 20-30 lidí), i takoví, kteří to nikdy před tím nepotřebovali a nepotřebují. Zdá se jakoby jim ta darovaná mouka a olej dávala společensky přijatelnou legitimaci pro návštěvu bohoslužby, protože “se přece něco rozdává” a nikdo se za to nikomu nebude posmívat, že je “ňáký pobožný” nebo “že je to pro děcka”.

Pro maminky stále běží charita s oblečením, kterou převzali na starost Martinovi rodiče, protože Míša čeká (teď už každým dnem) další miminko. :-) Poptávka je hlavně po dětském oblečení a botách, případně spodním prádle.

Dobrovíkendy

Minulý podzim jsme poprvé přivítali partu dobrovolníku z Brna a okolí pod taktovkou Jana Blehy. Dobrovolníci si připravili program pro děti, pomohli nám protřídit charitu a někteří se zapojili i do stavebních prací. Spolupráce se dařila, a tak tu od té doby byli ještě dvakrát (v dubnu a v září) a doufáme, že se bude slibně rozvíjet i do budoucna. Děti se na “Čechy” moc těší a mají je rády. Vidíme, že je to pro děti motivací, vždy se zapojí i takové, které k nám přestaly chodit a některé to zase nakopne do dalších aktivit nebo alespoň přijít na bohoslužbu. Více o dobrovolnických víkendech, vč. infa o chystaných akcích na https://dobrovikendy.wordpress.com/.

Rekonstrukce

Minulý rok se podařilo zrekonstruovat spodní patro, kde vznikla kaplička, kuchyně, nová špajza, koupelna s WC a ještě druhé samostatné WC. Tento rok jsme s Boží pomocí dodělali půdu, včetně nové střechy. Z původně nezaizolovaného skladovacího prostoru se stala prostorná obytná místnost určená pro návštěvy, čímž se nám navýšila ubytovací kapacita. Aktuálně se práce přesunuly do prostředního patra, kde je třeba ještě předělat elektriku, podlahu a samozřejmě pak upravit stěny a stropy.

Další osady

Mútník

Vyučování dětí v nedaleké osadě Mútnik už dostalo ucelenou a pravidelnou podobu, nicméně museli jsme začít řešit praktické a prostorové problémy. Mútnik je menší osada s jednou větší zděnou budovou a malými dřevěnými chatrčemi okolo ní. Není zde ani pořádný přístup k vodě ani elektřina a ani žádné společné prostory, kde bychom se mohli scházet. Učit venku přes léto je příjemné, ale kam se schovat s přicházející zimou, navíc když se brzy stmívá a potřebujeme světlo? Díky Bohu nás ještě minulou zimu k sobě vždy přichýlila nějaká rodina z velkého domu a poskytla prostory na učení dětí, ale bylo vidět, že je to na obtíž, prostorově nedostačující a dlouhodobě neudržitelné. Proto jsme se rozhodli pro stavbu vlastního srubu - třídy a kapličky. Díky Bohu nám se nám podařilo získat tichý souhlas primátora z Hnúšti a později i požehnání biskupa pro vysvěcení nové kaple. Tato budova byla dostavěná koncem června a v červenci vysvěcená jako kaplička Marie Magdalény. Děti z Mútníka s velkou ochotou pomáhaly už při samotné stavbě a s nadšením se těší na každé vyučování, kdy se budou moci do své kapličky jít učit, dokonce už si ani nechtějí moc hrát, ale rovnou se chtějí učit. :-) Po vyučování se nejšikovnější děti ještě učí hře na ukulele.

V kapličce také začaly pravidelné bohoslužby pro děti i dospělé, které jezdí vysluhovat kněz Štefan Pružinský ze Spišské Nové Vsi.

Hačava

V dubnu se nám podařilo proniknout do osady na Hačavě, která se nachází asi 10 km od Klenovce směrem na Tisovec. Za osadu se mnoho let modlíme, chodili jsme tam jednou za rok na krátké evangelizace, ale nikdy se nám nepodařilo tam začít nějaké pravidelné vyučování. Situace se změnila a tak jsme začali písničkami a hrami s dětmi a postupně jsme jim představili naše pracovní listy a bodový systém s odměnami. Celkem s nadšením se pustili do práce a spolupráci se daří a začíná se rozvíjet. Hačavu v létě převzali Martinovi rodiče a děti si je moc oblíbili. Situace na Hačave je však náročná, mnohým dětem tam chybí někdo z rodičů, mužové jsou často pryč za prací a potom doma celou výplatu propijí. Takže budeme moc vděční za modlitby.

Pravoslavné farnosti

Už jsme vám psali, že Martin studuje teologii a rád by se stal knězem. S radostí můžeme oznámit, že letos studium úspěšně ukončil (hurá, hurá!). Nicméně na jeho žádosti o vysvěcení zatím biskup odpověděl záporně, ale požehnal nám do romské misie, že takovou iniciativu vítá. Během studia se Martin seznámil s mnoha knězi, kteří působí na východním Slovensku a téměř v každé farnosti se nachází romská osada nebo aspoň kolonie, což otvírá velké pole působnosti pro romskou misii. Díky projektu Operácia vianočné dieťa od Samaritan`s Purse se nám dvě z nich podařilo zapojit do další spolupráce a vyučování o Bohu. Jedná se o obce Závadka a Váradka. Někdy je vyučování čistě v rukou kněží, ale čas od času se Martinovi podaří zajet i tam a pomoci v nelehké práci. Na obě místa jsme vzali i některé naše romské děti, aby druhým dětem pomohly s tím, co ony samy se už naučily.

Náš tým

Poslední novinkou bychom do našeho KRM misijního týmu chtěli přivítat nové členy, a to již zmiňované Martinovi rodiče - Libora a Dášu. Již přes rok sem jezdí vypomáhat každý druhý víkend se službou a misie se i díky nim mohla začít rozšiřovat a rozkvétat. Děti v Klenovci i na Hačavě je mají moc rády a přijaly je za své. Libor se jako kněz ujal vedení bohoslužeb pro dospělé, kteří jeho jednoduchým a přímočarým kázáním se zájmem naslouchají. Také vypomáhá s učením matematiky a charitou. Dáša se věnuje v Klenovci hlavně děvčatům, ať už vyučováním nebo vařením, které převzala od Míši, které přirozeně přibylo více maminkovských povinností a nemá tolik času věnovat se službě jako takové. Společně pak jezdí na Hačavu.

V prosinci pak do týmu přivítáme nejmladšího člena - měl by se nám narodit chlapeček Mikuláš (jestli se paní doktorka nespletla :) ).

To je od nás prozatím vše, děkujeme za přečtení a prosíme o modlitby za vše uvedené i za misii a naši rodinu celkově.

Bůh vám žehnej!